Ester, 50 let
Aktuální povolání: Psycholožka a psychoterapeutka, lektorka na VŠ, kouč.
Absolvovala: matematické gymnázium, psychologii na FF UK, personální řízení na Cambridge Business School, výcviky systemického koučování a systemické terapie.
Jsem nejstarší ze tří dětí. Dostala jsem do vínku empatii a taky velké zaměření na výkon, obojí se s narozením dcery ještě prohloubilo. Nejtěžší a nejnadupanější období v mém životě byla dvouletá trojrole full-time manažerky/kojící matky/studentky psychologie a dopřála jsem si pak i zkušenost vyhoření. Expertní dobrovolnictví (především s Umsemumtam.cz, Bezprace.cz a Nadaniadovednosti.cz) je už řadu let jednou z mých životních kotev. Pomáhá mi připomínat si, kde všude můžu být rospěšná systému. Dobrovolnictví je pro mě způsob, jak vracet světu zhodnocený dar empatie a zaměření na výkon.
„Díky dobrovolnictví denně pokorně žádám o sílu, abych změnila to, co změnit mohu. Prosím o trpělivost, abych unesla vše, co změnit nemůžu. A stále to znovu reviduju, abych obojí od sebe moudře odlišovala.“
Co tě přivedlo k dobrovolnictví?
V sedmičce jsem začala chodit do třídního turisťáku a v osmičce jsem se platonicky zamilovala do našeho (o šest let staršího) vysokého černovlasého vedoucího, který tááák krááásně hrál u táboráku na kytaru… Když nám koncem osmičky nabídl, že chce oddíl rozšířit o mrňata, a zeptal se, kdo by chtěl vést vlastní družinku páťáků, byla jsem první, kdo bez rozmýšlení kývl. Další rok jsem zjistila, že má můj idol přítelkyni a že mě práce s dětmi v oddíle fakt hodně baví – a zůstala v oddíle dalších šest let. Součástí našich aktivit v „modrém životě“ (modří už vědí 😊) byly třeba úklidy lesa, denní dobrý skutek nebo pomoc spolužákům.
Jaký nejhezčí nebo nejzajímavější zážitek jsi jako dobrovolník zažila?
Když jsem provázela v roli facilitátora šest lidí celodenním procesem, na jehož konci se domluvili na zrušení organizace, která po několika letech už nemohla naplňovat záměr, s nímž byla vytvořená. Respekt, obdiv, pokora, slzy, naděje.
Co ti dobrovolnictví dalo?
Energii. Smysl života, když se nedaří v jiných oblastech. Pocit, že mám co dát. Spokojenost. Několik super přátel. Odvahu zkoušet. Chuť se nořit do témat. Pokoru k síle systému.
Setkala ses při dobrovolnictví s nějakými problémy?
Při expertním dobrovolnictví někdy druhá strana čeká zázrak, chce „dobrou radu zdarma, aby to rychle bylo jinak“. Takže důkladně ověřuju hned na začátku, zda víme, že spousta práce čeká nás všechny.
Když bys chtěla někoho přesvědčit, aby také začal nezištně pomáhat, co bys mu řekla?
Nesedí mi přesvědčovat druhého. Mám respekt k tomu, zda chce, nebo ne.
Jaké máš plány do budoucna?
Nepřestat být zvědavá a ptát se.
Tipy od Ester:
Co umíš fakt dobře a děláš to rád/a? Co okolo tebe potřebuje vylepšit? A jak to jde všechno dohromady a co bude první tvůj krok?