Karolína

Co tě přivedlo k dobrovolnictví?

Řešila jsem problém se svou kočkou, čímž jsem se dostala mezi online komunitu jejich milovníků. Tam jsem narazila na projekt, který se věnoval pomoci útulkům. Nejdřív jsem se jen zapojovala jako dárce, pak jsem ale dostala nabídku s projektem pomáhat. Nakonec jsem celý projekt převzala.

Podle čeho sis vybírala organizace a příležitosti?

V tomto případě jsem k tomu přišla jako slepá k houslím, tehdejší vedoucí projektu Dvacku za dvacku mě sama oslovila. Líbí se mi myšlenka, že stačí přispět opravdu pár korun, a přitom, když nás bude hodně, získat útulku hodně peněz – společně.

Jaký nejhezčí nebo nejzajímavější zážitek jsi kdy jako dobrovolník zažila?

Překonání hranice dvou milionů korun vybraných pro různé útulky prostřednictvím našeho projektu.

Co ti dobrovolnictví dalo?

Neuvěřitelným způsobem jsem si rozšířila obzory. Mám nyní přehled o všech možných spolcích, které pomáhají opuštěným zvířatům, zejména kočkám, a samozřejmě jsem v kontaktu s lidmi, kteří zvířatům pomáhají vlastníma rukama a dávají do toho všechno.

Setkala ses při dobrovolnictví s nějakými problémy?

Občas sklízíme negativní reakce, především jde o nedůvěru k tomu, kam peníze půjdou, přestože se vždy posílají na transparentní účet dané organizace. Také může mít někdo pocit, že toto není skutečná pomoc, protože skuteční hrdinové jsou ti, kdo pracují přímo v útulku. Je pravda, že my jen sedíme u počítače, ale toto sezení pak umožní útulku zaplatit faktury na veterině.

S jakými reakcemi se setkáváš, když někomu vyprávíš o svém dobrovolnictví?

Veskrze pozitivní, tedy krom lidí, kteří nemají rádi kočky.

Když bys chtěla někoho přesvědčit, aby také začal nezištně pomáhat, co bys mu řekla?

Zejména poukazuji na to, jak málo stačí. Pomoc nemusí být velká. Heslem našeho projektu je, že každá dvacka se počítá.

Jaké máš plány do budoucna?

Snažíme se projekt neustále zlepšovat a rozšiřovat, usnadňovat lidem přispívání na dobrou věc, jak jen to jde. Mou osobní vizí do budoucna pak je, aby se projekt stal funkčním a samostatným i bez mé aktivní účasti.

Tipy od Karolíny:

Jako dobrovolník nemusíš nutně někam chodit a tam manuálně pracovat. Pokud umíš něco na počítači, například programování nebo grafiku, spousta spolků ti utrhne ruce.